|
|
South Sudan's border formation process: the case of Abyei
Porubčanová, Lenka ; Mičko, Branislav (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Hranice mezi Súdánem a Jižním Súdánem je jedním z ohnisek dlouhodobých sporů mezi oběma státy. Nejbouřlivější je však území Abyei bohaté na ropu, která je spouštěčem územních sporů v této oblasti. I proto je cílem této práce aplikovat nově vytvořenou teorii o vzniku hranic, která zprostředkovává široký pohled na možné spouštěče a faktory jejího stavu, a to nejen v jejím technickém vymezení. Za tímto účelem práce sleduje některé nejvýraznější aspekty, které porovnává napříč obdobími v chronologickém časovém sledu. Tento mechanismus práce konkretizuje stav hranice v souladu se zvolenou strukturalistickou teorií. Výsledek blíže naznačuje, že existuje obousměrný vztah mezi vlivem státních aktérů a obyvatelstva pohraničí na finální funkci hranice. Vnímání obyvatelstva se tedy stejnou mírou podílí na stavu hranice. Tento výsledek dokládá širokou aplikovatelnost teoretického modelu spolu s multidisciplinárním vysvětlením lokální fixace hraničních sporů. Navzdory limitovanému rozsahu, a tedy i zkoumaným kauzálním vztahům, práce do jisté míry přispívá k debatě o příčinách napětí území Abyei.
|
|
|
EU democracy promotion in contemporary sub- Saharan Africa: the case study of South Sudan
Husák, Jim ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Šíření demokracie má za cíl přinutit nebo povzbudit cizí stát k demokratizaci. To zahrnuje přímou pomoc demokracii financováním reforem nebo školení a to buď v rámci volební arény, ve vládě nebo občanské společnosti. Dále k strategiím šíření demokracie patří rétorické závazky, politická gesta, šíření informací, sankce, podmíněnost a tzv. "měkká síla" - kulturní vazby a jejich význam při prosazování hodnot. Diplomová práce Šíření demokracie EU v současné subsaharské Africe: případová studie Jižního Súdánu zkoumá tyto strategie tak, jak je využívali aktéři EU při podpoře demokracie v Jižním Súdánu. Jižní Súdán je nejmladší zemí světa a instituce EU i členské státy EU pomáhaly zemi v jejím nelehkém pokusu o vývoj k demokratickému státu. Výzkum se zaměřuje na to, jak se toho aktéři EU snažili dosáhnout a jak se strategie měnily v letech 2011 až 2020. Práce dochází k závěru, že EU používala přístup top-down, kdy jednala především s vládami a dalšími státními institucemi, spíše než s občanskou společností. Zaměřila se také na rozvoj řádné správy věcí veřejných a právního státu spolu s posílením sociálně-ekonomických odvětví. EU rovněž podporovala demokracii v Jižním Súdánu prostřednictvím regionálních organizací IGAD a EAC. V rámci IGAD se podílela na vyjednávání mírové dohody R-ARCSS, která rovněž...
|
|
|
Rozdělení Súdánu: Možný scénař pro další africké země?
Šůcha, Václav ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce ,,Rozdělení Súdánu: Možný scénář pro další africké země?" je analýza vnitřních a vnějších příčin secese Jižního Súdánu a ověření, zda mají tyto příčiny secesionistický potenciál v případě Somalilandu v Somálsku a Biafry v Nigérii. Mezi vnitřní příčiny patří například nacionalismus či porušování lidských práv, zatímco v případě vnějších příčin se jedná primárně o roli mezinárodního společenství. Poté, co Jižní Súdán vyhlásil v roce 2011 samostatnost, vyvstala mezi akademiky otázka, jaké africké země budou následovat súdánský scénář. Ze stejného důvodu je práce zaměřena na Somálsko a Nigérii, respektive Somaliland a Biafru. Somaliland existuje od roku 1991 de facto nezávisle na Somálsku, avšak žádný stát světa doposud neuznal jeho samostatnost. Biafra sice existuje stále jen na papíře, avšak tamější secesionistické hnutí již několik let usiluje o obnovení této politické jednotky z 60. let 20. století. Prvním dílčím cílem této práce je analýza secese Jižního Súdánu na základě stanovených teorií secese a sestavení hypotézy o vhodných podmínkách pro další secese. Zbytek práce je věnován testování této hypotézy na případu Somalilandu a Biafry.
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
| |
|
|
Secessionism, external suport and parent states' reaction: cases in East Africa and former Yugoslavia
Novotný, František ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Cílem této bakalářské práce je porozumět tomu, jak vnější podpora pro secesionistické hnutí ovlivňuje strategii mateřského státu vůči němu. Tato otázka prozatím nebyla dostatečně prozkoumána a zůstává nadále relevantní. V práci je testována teorie vnější bezpečnosti secesionistických konfliktů. Ta předpokládá, že pravděpodobnost budoucí války a vyšší úroveň vnější podpory vede mateřské státy k zaujmutí represivnějších strategií vůči secesionistům. Pravděpodobnost budoucí války je v tomto případě chápána jako určovaná relativní náchylností regionu k válce a hloubkou etnických rozkolů mezi danými skupinami. V práci jsou provedeny dva páry komparativních případových studií, konkrétně Jižního Súdánu a Ogadenu, respektive Kosova a Republiky Srbská Krajina. Závěrem práce je, že zmíněná teorie vysvětluje případy Ogadenu a Republiky Srbská Krajina, nicméně nikoliv případy Kosova a Jižního Súdánu. Možným vysvětlením je fakt, že v těchto případech byly secese podporované ze strany Spojených států amerických, mezinárodně dominantní mocnosti, jež ovšem usiluje o regionální stabilitu.
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
|
UNICEF a problematika dětských vojáků v Jižním Súdánu
Hnaníčková, Barbora ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dětských vojáků v Jižním Súdánu a činností mezinárodní humanitární organizace UNICEF. Cílem této práce je analyzovat zhoršující se situaci dětských vojáků v Jižním Súdánu, zhodnotit práci organizace UNICEF při řešení této problematiky a zjistit, zda organizace využívá všech svých možností, případně zda je možné její činnost ještě zefektivnit.
|
|
|
Rozdíl ve vztahu českých médií k Africe a zbytku světa na příkladu vzniku samostatného Kosova a Jižního Súdánu
Trnka, Tomáš ; Závozda, Petr (vedoucí práce) ; Hanzal, Jaromír (oponent)
Bakalá ská práce "Rozdíl ve vztahu eských médií k Africe a zbytku sv ta na p íkladu vzniku samostatného Kosova Jižního Súdánu" si dává za cíl analyzovat p ístup ty celostátních seriózních deník k africkému kontinentu. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy nejprve zkoumá charakteristiku zpráv ze zahrani ních rubrik vybraných deník ve dvou náhodn vybraných m sících a následn potvrdí získané poznatky p i analýze konkrétních p íklad , kterými jsou vyhlášení nezávislosti Kosova a Jižního Súdánu. V první polovin se práce zam uje na krátké p edstavení obou stát , které jsou pozd ji analyzovány. Historické informace pomohou k pochopení d ní v obou zemích, což je využito p i zkoumání a analýze jednotlivých lánk ve sledovaném období. Práce zárove v teoretické ásti p edstavuje n které pojmy z mediální teorie, o které se b hem výzkumu opírá. V druhé polovin je nejd íve p edstaven metodologický postup, kterým se p i samotné analýze práce ídí. V této kapitole je p edevším jasn definována hypotéza a popsána operacionalizace. Následuje sb r dat a p edstavení výsledk v podob graf a komentá . V záv ru práce jsou analyzována získaná data, ze kterých zjiš ujeme, zda naše hypotéza byla potvrzena i vyvrácena a výsledky jsou zasazeny do kontextu stanovených mediálních teorií.
|
|
|
Vznik a formování Jižního Súdánu
Müller, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá formováním a vznikem Jižního Súdánu. Její obecná část si bere za cíl popsat základní instituty mezinárodního práva veřejného týkající se vzniku suverénního státu. Tato tvoří podklad pro zvláštní část, jež se věnuje skutečnostem, díky kterým se Jihosúdánská republika zformovala a následně vznikla secesí v rámci referenda. Zvláštní část práce tak definuje jednotlivé faktory vedoucí ke vzniku tohoto státu, historické souvislosti, otázku koncepce státních hranic v Africe a faktor diverzity obyvatelstva v tehdy jednotném Súdánu. Stěžejní kapitolou je poté kapitola věnující se vůli a motivaci mezinárodního společenství, přesněji tedy států RB OSN a Africké unie. Na základě výše zmíněných faktorů pak vznikla Jihosúdánská republika, jež se potýká s četnými problémy, mezi které patří nedostatečná infrastruktura, nízké procento gramotnosti obyvatel, nedostatečná úroveň zdravotnictví atd. Tento vznik také způsobil značné změny a ekonomické problémy Súdánu. Tato práce by tedy měla jasně definovat motivace a zájmy jednotlivých aktérů na tomto území, které vedly k samotnému vzniku Jižního Súdánu a jeho brzkému přijetí do OSN a AU.
|
host ::
RSS.